Přiznám se hned na začátek.
Když jsem si na víkend bral naší testovačku Cannondale Moterra 2, zapomněl jsem si přibalit nabíječku. Na displeji svítilo přesně 80 % baterie a já si v duchu říkal, že to snad na celý víkend bude stačit. 😄
Nakonec z toho byla pořádná porce ježdění... necelých 60 kilometrů převážně v terénu, kolem 900 nastoupaných metrů, spousta přírodních trailů a samozřejmě různé režimy asistence podle toho, co si zrovna situace žádala.
A výsledek?
Po návratu domů mi na baterii stále zbývalo přibližně 35 %.
Moterra mi tak hned na začátku ukázala jednu důležitou věc. Nejde jen o výkonné elektrokolo, které ti usnadní každý výjezd.. je to kolo, které dokáže nabídnout i velmi příjemný dojezd a velkou porci zábavy na dlouhých vyjížďkách.
Motor, který nepřebírá kontrolu. Ale síly má na rozdávání.
Na moderních elektrokolech mě v posledních letech baví hlavně jedna věc. Motor už není něco, co má za úkol za každou cenu vystřelit jezdce do kopce. Pryč jsou chvíle, kdy měl člověk pocit, že kolo jede spíš samo než s ním. Dnešní nejlepší systémy dokážou být mnohem přirozenější.
A přesně takový pocit jsem měl i z Mottery.
Motor nabízí dostatek výkonu prakticky pro jakýkoliv výjezd, ale zároveň působí velmi kultivovaně. Pomoc přichází plynule, výkon se dobře dávkuje a jezdec má stále pocit, že je součástí jízdy a motor pouze pomáhá tam, kde je potřeba.
Samozřejmě, když se rozhodneš využít plný výkon, motor umí pořádně zatahat. 😄 Právě v prudších výjezdech si uvědomíš, kolik možností moderní e. bike nabízí.
Ale největší kouzlo je v tom, že když nechceš, motor o sobě téměř nedává vědět.
A přesně tak si podle mě má moderní elektrokolo počínat.
Pomáhat, ne překážet.
Překvapivě hravé kolo
Když se podíváš na čísla, Moterra rozhodně nepatří mezi nejlehčí kola. Jenže hned první kilometry ukázaly, že samotná váha ještě vůbec neříká, jak se kolo bude chovat na trailu.
Moterra mě překvapila svou ovladatelností. Do zatáček jde ochotně, rychle mění směr a ani v techničtějších pasážích jsem neměl pocit, že bych musel bojovat s hmotností celého kola.
Naopak.
Ve vyšší rychlosti působí neuvěřitelně jistě a stabilně.
Právě tady se ukazuje výhoda dobře postaveného e-biku. Vyšší hmotnost není jen nevýhoda... při jízdě přes kameny, kořeny nebo rozbitý terén pomáhá kolu držet stopu a odpružení může pracovat naplno.
Přitom ale rozhodně nejde o žádný neohrabaný „autobus“.
Stačí trochu zapracovat s tělem, zatáhnout za řídítka a Moterra ochotně reaguje a v klidu se dostane do vzduchu.
Právě kombinace jistoty, stability a stále dostatečné hravosti mě během celého testu bavila asi nejvíc.
Shimano Di2? Tohle se povedlo.
Jedním z největších překvapení pro mě bylo elektronické řazení Shimano Di2. Možná to zní jako detail, ale při jízdě si velmi rychle uvědomíš, jak moc dokáže dobré řazení ovlivnit celkový pocit z kola. Řazení je rychlé, přesné a funguje naprosto bez zaváhání. Po několika kilometrech jsem přestal řešit, že jde o elektroniku, a jednoduše jsem si užíval jízdu.
Zajímavou funkcí je také možnost automatického řazení.
Osobně jsem při náročnější jízdě a na trailech raději nechal všechno ve vlastních rukou a převody si volil sám. Baví mě mít nad kolem maximální kontrolu. Dokážu si ale velmi dobře představit, že při delších výletech, pohodových vyjížďkách nebo rekreačním ježdění bude automatický režim skvělým pomocníkem.
A velké plus je možnost jednoduše přepínat mezi automatickým a manuálním režimem podle toho, co zrovna vyhovuje.
Kolo, které dává smysl pro více jezdců
Na Motteře se mi líbí ještě jedna věc. Není to kolo určené pouze pro zkušené jezdce, kteří tráví každý víkend na trailech.
Stejně dobře může posloužit někomu, kdo si chce po práci vyrazit do lesa, užít si víkendovou vyjížďku nebo objevovat nová místa bez toho, aby řešil, jestli mu cestou zpět zůstanou síly.
A pokud už máš zkušeností více? Pak tě překvapí tím, jak schopná dokáže být v náročnějším terénu. Ne každý má za domem bikepark nebo možnost každý víkend vyrazit do hor. Právě proto mi moderní e-MTB dává velký smysl. Pomůže ti dostat se dál, objevit nové trasy a potom si stejně užít sjezd, jako bys jel na klasickém enduru.
A co dojezd?
Během testu jsem najel přibližně 60 kilometrů, nastoupal kolem 900 výškových metrů a vyzkoušel různé úrovně asistence. Začínal jsem s 80 % baterie a domů jsem přijel přibližně s třetinou kapacity stále k dispozici.
Samozřejmě hodně záleží na profilu trasy, zvoleném režimu podpory i stylu jízdy. Pokud ale člověk s asistencí pracuje rozumně, dlouhé výlety přes hranici 100 kilometrů rozhodně nejsou nereálné.
Myslí i na dostupnější variantu
Pokud tě koncept Mottery zaujal, ale hledáš příznivější cenu, Cannondale nabízí také hliníkovou variantu Moterra Alloy. Ta zachovává stejnou filozofii... schopné celoodpružené elektrokolo, které zvládne dlouhé výlety i náročnější trailové ježdění... jen v dostupnějším balení.
Pro mnoho jezdců tak může být právě ona ideálním vstupem do světa výkonných e-MTB.
První dojmy? Velmi pozitivní.
Na víkend jsem si Motteru půjčil hlavně ze zvědavosti. Vrátit jsem ji ale upřímně nechtěl. Ne proto, že by to bylo jen další výkonné elektrokolo, ale proto, že mě po dlouhé době přiměla přemýšlet o jízdě trochu jinak. Přestal jsem řešit průměrnou rychlost, watty nebo přesný počet kilometrů.
Prostě jsem si užíval každý trail, každý výjezd a každou zatáčku. A možná právě v tom je největší kouzlo moderních e-MTB.
Neberou ti radost z jízdy. Naopak ti umožní zažít jí ještě víc.
A i když nejsem velkým příznivcem elektrokol, musím přiznat, že mi takové kolo dává opravdu velký smysl.