Některé vyjížďky plánuješ týdny, možná i měsíce, a pak konečně přijde den, kdy všechno klapne, vytáhneš kolo, vezmeš kamaráda a vyrazíš objevovat místa, která mají na gravelu úplně jinou atmosféru. 
Přesně takové odpoledne jsme si užili s kamarádem Honzou v Novohradských horách.Původně jsme měli v plánu trochu jinou trasu, ale nakonec se nám konečně podařilo domluvit společný termín.. udělali menší kompromis a stálo to za to!
Z parkoviště rovnou za dobrodružstvím
Auto jsme nechali na parkovišti u autobusového nádraží v Třeboni, vyndali gravely a vyrazili směrem na Pohoří na Šumavě. Tohle místo patří mezi moje oblíbená a rád se sem vracím. Rozlehlá krajina, klid, minimum ruchu a cesty, na kterých si gravel opravdu užiješ.
Pro Honzu to byla premiéra a místní krajina ho okamžitě nadchla. A není se čemu divit. Novohradské hory mají svoje kouzlo... nejsou to jen krásné výhledy, ale také pocit, že jsi na chvíli zmizel z každodenního shonu.
Podél hranic a kousek za nimi
Z Pohoří jsme pokračovali podél hranic a na chvíli zamířili také do Rakouska. Právě tady se ukázalo, že tahle trasa není jen pohodová projížďka po šotolině. Čekalo nás pořádné stoupání, ale naštěstí nechyběly ani sjezdy, které všechno to úsilí zase rychle vynahradily. 😁
Pokud máš rád gravelové trasy, kde se střídají lesní cesty, šotolina, stoupání a svižné sjezdy, tady si přijdeš na své. Člověk se chvílemi zadýchá, chvílemi si užívá rychlost a mezi tím vším má dost času rozhlížet se kolem sebe.
Přes Lauterbach a Harbach jsme se postupně vraceli zpátky do Česka. Trasa začala příjemně odsýpat a najednou jsme byli zase skoro doma.
Zpátky do Česka… a pak ta panelová paráda
Přes Nové Hrady jsme pokračovali směrem na Suchdol nad Lužnicí. A právě tady nás čekala jedna z těch částí trasy, na které člověk jen tak nezapomene.
Krásná cesta po starých panelech. 😁
Řekněme, že po všech těch krásných šotolinách to byl trochu jiný zážitek. Ale i to k podobným výpravám patří. Ne každá část trasy musí být dokonalá a občas je potřeba si připomenout, že gravel není jen o naleštěných fotkách z lesa.
A upřímně? I takové úseky k tomu dobrodružství patří. Hlavně když víš, že už se pomalu blížíš zpátky k autu.
Nejlepší je stejně vyrazit společně
Velkou radost mi udělalo i to, jak celou trasu zvládl Honza. Na takhle dlouhé vyjížďky nebyl zvyklý, ale poradil si skvěle a společně jsme si celé odpoledne opravdu užili.
Cesta zpátky už byla za tmy. Přece jen se teď dny rychle krátí a my se domů vraceli o něco později, než jsme původně plánovali. 😁 O srandu ale rozhodně nebyla nouze a zážitků jsme si odvezli víc než dost.
A přesně o tom to je. Nemusíš mít najeto tisíce kilometrů ani závodní ambice. Dokonce ani kdovíjaké vybavení. Stačí chuť vyrazit, trochu odhodlání a parťák, se kterým si cestou užiješ nejen kilometry, ale i všechny ty malé zážitky kolem.
Novohradské hory nám znovu připomněly, proč nás gravel tak baví. Nabídnou krásnou přírodu, klid, pořádné kopce i rychlé sjezdy. A hlavně spoustu míst, která stojí za to objevovat.
Jsem rád, že jsme se s Honzou konečně domluvili a vyrazili. Plánovali jsme to dlouho, ale někdy stačí prostě přestat hledat ideální termín, naložit kola a jet.
Tak co, vyrazíš tam taky někdy?
Trasa v kostce
🚴 Délka: 118 km
⛰️ Převýšení: cca 1 600 m
🛣️ Povrch: šotolina / asfalt / panelové úseky 😁
🚲 Doporučené kolo: gravel nebo MTB
🇨🇿 Oblast: Novohradské hory, česko-rakouské pohraničí a okolí Nových Hradů
📍 Celý okruh najdeš po naskenování QR kódu níže.
Víťa | Velosport Valenta